Každé mistrovství světa ve fotbale naservíruje lahůdky a slavné okamžiky, ale na druhou stranu i incidenty, kterých, jak se zdá, v průběhu let jen přibývá, a to jak co do kvantity, tak „kvality“. Nebo ne. Kdysi nebylo tolik fotoaparátů, tolik objektivů a mnoho věcí mohlo zůstat skryto. Ale ne následujících deset tahů, které zařadily jejich hlavní hráče na černou listinu fotbalistů.
I když mnohé z nich jsou pravdivé bizarní, ale není třeba se bát, že by úplně nahoře bylo najednou ve čtyři odpoledne narváno jako v BTC. Jak vysoko jsou uvedeny a zda dosáhnou kontroverze Maradony 'ruce boží' (1986) a Zidanov 'přední' (2006) ukáže až čas, ale dnes už se dá skoro říci, že alespoň bude Suarezovo kousnutí vstoupil do této „vybrané“ společnosti.
Fotbalová hřiště rodí hrdinové a blázni a pojďme se zakousnout do galerie deseti z tohoto mistrovství světa, kteří si uvědomili, jak krátká může být cesta z jednoho do druhého.
Jedno kousnutí stačilo, aby Suarez podepsal jeden z nejikoničtějších okamžiků v historii mistrovství světa. Poté, co zabořil zuby do ramene Giorgia Chielliniho, vylámal zuby svému národnímu týmu, protože byl jejich nejsilnější zbraní.
Komplicem Neymarova zranění a Zúñigovým ‚parťákem v kriminále‘ je španělský rozhodčí Velasco Carballo, který dovolil příliš drsnou hru a z celkových 54 faulů (rekord mistrovství) potrestal žlutou kartou pouze čtyři. Tím se zápas dostal na pokraj degenerace a málem to ukončilo Neymarovu kariéru.
Brutální faul Zúñigy na Neymara způsobil kolumbijské kariéře obří černou stopu a právem ho zařadil mezi největší smolaře tohoto šampionátu. Navíc si v Brazílii vysloužil status nepřítele číslo 1.
Není žádným překvapením, že se na této černé listině ocitl i fotbalový enfant terrible Mario Balotelli, který svou labutí píseň napsal pravděpodobně v italské reprezentaci během zápasu s Uruguayí. Jeho úlet a 'headbutting' Alvaro Pereira si vysloužil pouze žlutou kartu, ale trenér ho po poločase nechal na lavičce, protože byl zázrak, kdyby Itálie dohrála zápas s 11 muži.
Asi jsme všichni alespoň trochu otrávení Robbenovými baletními botami resp patetické simulace. To mu dali jasně najevo i diváci v zápase proti Kostarice, kteří ho vypískali pokaždé, když se dotkl míče. Přestože proti němu bylo odpískano mnoho faulů oprávněně, se svou pověstí simulátora nashromáždil tato neoprávněná přesvědčení a bude muset vytrpět mnohem více „skutečných“ faulů, aby si znovu získal důvěru diváků. Ale jen do dalšího fňukání, kdy znovu začne Sisyfova cesta k upřímnosti pádu. bolest. Ukázkovým příkladem byl zápas proti Mexiku, kde vyhrál právem nařízený 11metrový trest, ale zároveň přiznal, že se dopustil pár faulů, včetně jednoho přímo v pokutovém území.
Dalším z těch fotbalistů, ke kterým mohli studenti AGRFT přijít na lekci herectví, je Pepe, který už ve svém prvním zápase na mistrovství světa s Německem „ospravedlnil pověst hráče bez manýrů. 'Frontman' měl daleko k ikonickému od Zidana, ale takové, byť jen naznačené tahy jsou ve fotbale nepřijatelné a kdyby si tehdy Müller a Müller role vyměnili, Pepe by nejspíš ležel na zemi od 'bolesti' ještě dnes. .
Rozhodčí nerozhoduje o přímé červené kartě tak snadno, ale bezdůvodný výpad Songa v utkání s Chorvatskem mu nedal jinou možnost. Kamerunčan není znám jako vznětlivý muž, ale vyrůstat se 17 sestrami a 10 bratry by možná mohlo být tím správným pozadím k nalezení příčiny výpadku.
Mezi hrdinou a antihrdinou je velmi tenká hranice a Krul kráčel po velmi tenkém ledě se svou psychologickou tlačenicí „zastrašování“ kostarických hráčů před trestem. Samozřejmě byl nakonec hrdinou se dvěma zachráněnými ranami, ale mnozí jeho krok označili za nesportovní a v tuto chvíli je na místě se ptát, zda účel světí prostředky.
Palacios zřejmě zapomněl, že se seká pouze tráva, nikoli hráči, když udělal ošklivý nepořádek na zemi pod nohama Paula Pogby a pak na něj dupl, než s lehkým dotykem Francouze spadl na nohy. Rozhodčí ale jeho teatrální přínos přehlédl a právem mu ukázal žlutou kartu. Od této chvíle viděl Palacios jen rudě. Doslova i obrazně. Po druhém faulu v sérii nezbylo rozhodčímu nic jiného, než mu ukázat další žlutou a tím i červenou a poslat ho do šatny.
I přes vítězství bude Giovani dos Santos dlouho snít o tomto čárovém rozhodčím, který ho obral ne o jeden, ale hned dva regulérní góly! Clavijo si musel brzy po zápase sbalit kufry, ale co když statistiky dos Santose přeci jen zůstanou navždy prázdné.
Přečtěte si více: Nejlepší memy z mistrovství světa v Brazílii
