Přemýšleli jste někdy, jestli existuje šance, že nikdy nevyrostete? Toužíte někdy po bezstarostnosti a svobodě, která přichází s dětstvím? Možná jste slyšeli o syndromu Petera Pana – pojmenovaném po literární postavě, která nikdy nevyrostla.
Syndrom Petra Pana je termín používaný k popisu dospělého, který je emocionálně a sociálně nevyzrálé. Je to metafora založená na konceptu uvěznění v dětství. Pojmenována po chlapci, který nikdy nevyrostl, je poprvé nalezena v knize psychoanalytika Dana Keeleyho z roku 1983. Příběh je o Peter Pan, chlapec, který žije na kouzelném místě zvaném Neverland, kde nikdy nemusí vyrůstat.
I když je to úžasné, nikdy nemusíte platit účty nebo se objednávat k lékaři, stát se zodpovědným dospělým je v životě důležité. Lidé se syndromem Petra Pana mívají vyhýbají se všem závazkům a odpovědnost, která přichází s dospělostí.
Termín popisuje vzhled dospělých, kteří stárnou fyzicky, ale ne emocionálně. Kiley se ve svém výzkumu zaměřil na muže, ale syndrom Petera Pana se vyskytuje u žen i mužů. Dospělí se syndromem Petera Pana se vyhýbají osobní a profesní odpovědnosti v dospělosti, protože na to nejsou.
Charakteristika syndromu Petra Pana
1. Problémy s dlouhodobými plány
Tito jedinci raději „žijí pro dnešek“ a mají malý zájem o dlouhodobé plány. Chovají se tedy jako děti nebo teenageři, kteří nepotřebují myslet dlouhodobě.
2. Neschopnost navázat dlouhodobý vztah
Pro někoho se syndromem Petra Pana bude těžké mít dlouhodobý romantický vztah. Jejich styl připoutání je všechno, jen ne bezpečný a nemohou se emocionálně zavázat. Jeví známky emoční nedostupnosti, jako je neochota definovat vztahy nebo neustále se měnící partneři. Nejsou dostatečně emocionálně vyspělí, aby dokázali navázat hluboký intimní vztah s jinou osobou.
3. Spoléhat se na ostatní lidi, že se o ně postarají
Někdo se syndromem Petra Pana může být charakterizován tím, že zůstává velmi závislý na svých rodičích nebo rodině. Nemohou udělat nic, aby jim nějak smysluplně pomohli nebo aby se skutečně oddělili od svých rodin. Baví je, když se o ně ostatní starají.
4. Žádný zájem o osobní růst
Když vyrostete, vyrostete i jako člověk. Ale pokud je přítomen syndrom Petera Pana, pak není důvod vyrůstat: lidé s těmito vlastnostmi si užívají život jako teenageři a vy na tom nevidíte nic špatného.
5. Obtížné rozhodování
Průměrný člověk dělá každý den obrovské množství rozhodnutí. Je to důležitá součást zralosti. Někdo se syndromem Petra Pana se tomu však může vyhnout tím, že se nechá vést někým jiným. Jakmile se rozhodnou, jsou zcela paralyzováni.
6. Problémy s penězi
Utrácejte peníze neuváženě a máte další finanční problémy. Pro někoho se syndromem Petra Pana není organizace a sledování osobních financí důležitým úkolem. Možná i něco, čemu se vyhýbají – dokud není jejich účet v mínusu.
7. Vyhýbání se konfliktům
Člověk se syndromem Petra Pana je emocionálně zralý jako dítě, které neví, jak své emoce projevovat a vědomě s nimi pracovat. Pokud jde o konflikty a konfrontace, vyhýbají se jim, jak jen to jde. Občas utíkají před realitou (hry, televize, telefon, alkohol) a občas klepou na dveře jako puberťáci.
8. Zanedbávání domácích prací
Jejich byt je chaotický, špinavý a nepořádek. Pořádek pro ně není důležitý, stejně jako není důležitý pro malé dítě.
Co způsobuje syndrom Petra Pana?
Někteří odborníci se domnívají, že syndrom Petera Pana je způsoben příliš ochranářskými rodiči. Rodiče musí své děti podporovat a vychovávat, ale je také nezbytné, aby dítě získalo sebevědomí, které mu umožní postavit se na vlastní nohy a naučit se přebírat zodpovědnost. Jak děti rostou, musí se naučit řešit problémy a řešit je.
Na druhé straně spektra jsou rodiče, kteří své děti zanedbávají nebo týrají – strach a nejistota v dospívání se může projevit u dospělého, který si není nikdy jistý sám sebou a bojí se, že udělá něco špatně, a tak se raději všemu vyhýbá.
