Představte si svět, kde je vaší první povinností milovat sami sebe – jak svobodní byste byli? Přemýšleli jste někdy, co by se stalo, kdybyste dali sebe na první místo?
Představme si na chvíli, že jsme sami sobě nejlepšími přáteli: jak by nás to osvobodilo a jaké možnosti by se nám otevřely?
Když procházíme zkouškami svého života, často se ohlížíme zpět na okamžiky, které utvářely naši současnost. Mezi mnoha vztahy, zkušenostmi a postřehy se objevuje jedno zásadní učení: sebeláska není jen o přijetí, ale potenciálně nejsilnější lék, který můžeme sami sobě nabídnout.
Cestou si uvědomujeme, že ano život bez určitých lidí, jejich úsudky a toxická energie ve skutečnosti lepší.
Sebeláska nás osvobozuje od potřeby neustálého potvrzování od druhých, abychom se cítili hodni nebo dokonce milováni. Jakmile to přijmeme vystačíme si sami, náš život se mění.
Sebeláska znamená sílu
Nejen moc nechat lidi jít, ale moc otevřít dveře těm, kteří chtějí vstoupit do našich životů pozitivním a konstruktivním způsobem.
To není sobectví; je to sebeuvědomění která nám umožňuje stát pevně nohama na zemi, bez ohledu na to, kdo nebo co se snaží otřást naší stabilitou. Tento typ sebelásky také přesahuje pouhé vztahy s ostatními. Jde o porozumění naše hodnoty, naše touhy a naše limity.
Není přijatelné nic menšího než to, co si skutečně zasloužíme
Tato sebeúcta nás chrání před hrami, lžemi a falešnými sliby, které by nás jinak mohly zlomit. Se sebeláskou se stáváme studenty vlastního života. Učíme se, ano nezůstáváme v toxických situacích.
Nebojíme se ukončit věci, které nám neslouží a nenaplňují. Naše vnitřní síla nás vede pryč od těch, kteří si nás neváží nebo respekt. Neopakujeme staré chyby, které nám škodí. Místo toho jsme dali zdravé hranice a upřednostňovat naši duševní a emocionální pohodu. Učiň nás, abychom nebyli bezcitní; naopak nám pomáhá rozvíjet se empatie sobě i ostatním. Učí nás však být lhostejnými k těm, kteří se nám snaží ublížit nebo využít naší dobroty.
Když milujeme sami sebe, ostatní kolem nás ztrácejí moc nad námi, nad našimi emocemi a myšlenkami. Nic nemůže zničit náš sebeobraz nebo sebeúctu, pokud si uvědomíme svou vlastní hodnotu a dovolíme si milovat se tak, jak si zasloužíme. Lidé mohou být naštvaní nebo frustrovaní, když si to uvědomí již nemohou manipulovat s námi, ale to je jen důkaz, že jdeme správnou cestou.
Znamená to věřit v sebe sama, vědět, co chcete, a pochopit, jakou lásku a úctu si zasloužíte. Je odrazem dlouhé cesty pracuje na sobě, bitvy, které jsme svedli, a překážky, které jsme překonali.
Je to příběh o přežití, léčení a objevování máme větší cenu, než jsme kdy věřili. Je to proces sbírání trosek našich minulých zkušeností a budování něčeho pevného a trvalého. Tímto odmítáme jakýkoli pokus kohokoli zatlačit nás zpět do minulosti, kde jsme se cítili méněcenní.
Každý krok na této cestě je krokem k lepším zítřkům
Sebeláska není jen to, jaký máme vztah k druhým; je to základ, na kterém můžeme dokonce stavět život. Když přijmeme, že jsme sami sobě nejlepším lékem, naše cesta k úplnému uzdravení a štěstí skutečně začíná.
