osobní růst

Je láska skutečně místem, kde se dvě duše přijímají – zraněné, ale upřímné? Existuje někdo, kdo dokáže přijmout vaše jizvy a nebát se vaší reality? Je možné milovat někoho, aniž byste chápali jeho bolest? To nejsou otázky, které hledají dokonalost, ale pravdu. Pravdu o tom, co znamená stát před jiným člověkem – nahý v duši, bez masky, bez her, prostě se vším, čím jste.

Někdy největším nebezpečím není to, že nás někdo opustí – ale to, že zůstaneme tam, kde pomalu umíráme. A proč se bojíme ztráty těch, kteří nás ve skutečnosti ztratili už dávno?

Ať chceš nebo ne, musíš jít dál.

Některé vztahy končí beze slov. Bez uzavření, bez návratu. Jen prostor, který se stává příliš těsným. Jen srdce, které si už nedovolí čekat. A klid, který přichází, když ho už nehledáte tam, kde už bylo všechno řečeno – i v tichosti.