Pro nás pouhé smrtelníky je těžké si představit, jaký je život na vesmírné stanici. O to více nás proto některé detaily z běžného života kosmonautů překvapují.
vesmír
Každý rok nás čekají zajímavé astronomické úkazy a rok 2015 nebude výjimkou. Bohužel všechny ze Slovinska neuvidíme, a tak jsme pro vás připravili výběr všech těch nebeských aktivit, které budeme moci obdivovat i u nás - pokud nám to ovšem počasí nezkazí nás. Co je „ve hvězdách napsáno“ pro Slovinsko v roce 2015 a co by si nikdo neměl nechat ujít, čtěte níže.
Pokud patříte k lidem, kteří vše plánují podle toho, zda jde o retrográdní Merkur, nebo ne, pak je tento příspěvek pro vás! I když se nevěnujete astrologii, pravděpodobně jste slyšeli o retrográdním Merkuru. Už jste nesčetněkrát viděli, že si na to lidé stěžují, obviňují to a netrpělivě čekají, až to přejde. Kdo za to může? Proč? Kdy je konec? Kam potom jde? Toto jsou data retrográdního Merkuru do roku 2030!
Vesmír vám posílá chybějící kousky skládačky, stačí je poskládat na správné místo. Co musíte udělat, abyste byli v roce 2022 šťastnější! Jak můžete otevřít dveře štěstí, lásce a penězům.
50 let nazaj, 3. junija 1965, je Ed White postal prvi Nasin astronavt, ki je opravil vesoljski sprehod. Trajal je 23 minut. Za Američane je bila misija Gemini 4 nekaj sto kilometrov nad Zemljo velika prelomnica v raziskovanju vesolja, White pa je uspešno preizkusil potisni mehanizem in skafander. In če se vam zdi, da ste pred meseci že brali o praznovanju petdesetletnice prvega vesoljskega sprehoda, vas spomin ne vara. Prvi vesoljski sprehajalec je bil namreč Rus Aleksej Leonov, ki mu je podvig uspel 18. marca istega leta.
Hubbleův vesmírný dalekohled slaví 25 let. Od té doby, co byla před čtvrt stoletím uvedena na oběžnou dráhu Země, značně změnila náš pohled na vesmír. Úctyhodné jubileum, které se bude slavit na 60 místech jen v Evropě, je příležitostí podívat se, čím slavný dalekohled přispěl. Určitě se podílel na mnoha astronomických objevech, včetně pomoci s určením velikosti a stáří vesmíru, a proto původně vznikl.
Kitajci imajo za Nezemljane jasno sporočilo. ''Lahko bežite, toda skriti se ne morete!'' V kitajski provinci Guidžov je nedavno namreč začel delovati 500-metrski sferični radijski teleskop, ki je prevzel status največjega portoriškemu observatoriju Arecibo. Pregledoval bo kar dvakrat večjo površino neba, parabolična skleda pa bo namenjena preučevanju vesolja in iskanju inteligentnega življenja zunaj naše galaksije, astronomi pa upajo, da bo zapolnil tudi luknje v znanju in razumevanju našega planeta.
Vědci z Northwestern University, University of Chicago a University of Central Florida navrhli vyrobit lesklé částice z marťanské půdy, které by pak byly vypuštěny do atmosféry rudé planety. Tyto třpytivé částice by mohly zvýšit teplo na Marsu a nakonec učinit planetu obyvatelnou.
Když se někdy v noci podíváme na oblohu, většinou si uvědomujeme pouze to, že jsme součástí vesmíru a že jsme ve vesmíru. Ale mnohem úžasnější je skutečnost, že vesmír je v nás. Proto, když se podíváte nahoru na oblohu a cítíte se malí – protože my lidé jsme malí a vesmír je nekonečně velký – měli bychom se skutečně cítit velcí, protože naše atomy pocházejí z hvězd. Z hvězd, které, když se rozpadly jako pampeliška, kterou „rozfoukáme“, rozptýlily své jádro po galaxii. Jádro je bohaté na kyslík, uhlík, dusík a další složky důležité pro život.
Ženy hrály v historii vesmírného programu jednu z klíčových rolí. Přesto jsou jejich příběhy příliš často zamlčovány. Nedávno něco řekl film Hidden Figures a nyní vzdává hold astronautkám, inženýrkám a vědkyním a jejich přínosu i dánský výrobce hraček Lego.
Planetu vzdálenou pouhých 40 světelných let objevila NASA pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ty obíhají kolem hvězdy TRAPPIST-1. Ze sedmi planet v tomto systému až tři splňují vlastnosti, že by na nich mohl existovat život, nebo že jsou splněny všechny podmínky pro vznik života.
Vesmírná turistika už dávno není sci-fi. První turisté ve vesmíru museli na cestu na oběžnou dráhu vyčlenit 20 až 40 milionů amerických dolarů. V roce 2014 se však lety do vesmíru staly mnohem dostupnějšími a přistály někde mezi 200 000 a 250 000 dolary. Jen tolik, že si nyní můžeme dovolit snít v bdělém stavu.