Světová atrakce UNESCO s tajemnou a temnou historií

Představujeme vám globální památky, zařazený na Seznam světového dědictví UNESCO, jehož minulost je poměrně neobvyklá.

Archeologické naleziště Delphi (Delphi, Řecko)

Delphi Okolní ohromující horská scenérie a kulturní význam pro starověké Řeky z ní činí jednu z nejoblíbenějších památek UNESCO, ale svatyně nebyla v historii vždy tak početná. Když se křesťanství stalo hlavním náboženstvím v Řecku, chrám a stavby byly zničeny a svatyně opuštěna.

Brzy poté místní obyvatelé postavili vesnici Kastri na troskách bývalé svatyně, přičemž použili část historického mramoru pro asi 100 domů. Historická hodnota svatyně byla téměř ztracena, ale v 19. století začali historici vesnici navštěvovat častěji, načež přišli na zjištění, že zde kdysi stávaly Delfy. Po mnoha letech vykopávek a přesídlení vesničanů Kastri do sousední oblasti jej UNESCO v roce 1987 prohlásilo za světové dědictví.

Stari Most (Mostar, Bosna a Hercegovina)

Klenutý osmanský most, který dnes stojí v Mostaru, překračuje řeku Neretvu a spojuje obě části města. Most už ale není ten, který zde původně vznikl. Stavba byla poprvé postavena v roce 1557 a je považována za důležitý příklad balkánské islámské architektury.

Během jugoslávské války byl však používán jako vojenská zásobovací linka, a proto byl silně ostřelován, což způsobilo, že se v roce 1993 zřítil do vody. UNESCO a mezinárodní společenství okamžitě zasáhly plány na jeho obnovu, která byla dokončena v roce 2004. Most a staré město byly v následujícím roce zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Chrám Borobudur (Jáva, Indonésie)

Buddhistický chrám Borobudur, postavený v osmém a devátém století, je považován za náboženské centrum. Chrám byl opuštěn v době, kdy v regionu převládal islám, navíc ho pokryl sopečný popel z nedaleké sopky a bujná flóra okolního deštného pralesa. Byl téměř zapomenut až do roku 1811, kdy začaly vykopávky z iniciativy sira Thomase Stamforda Rafflese.

O více než století později, v 70. letech 20. století, UNESCO a indonéská vláda obnovily historicky významný chrám a zavázaly se k jeho zachování pro budoucí generace.

Hashima Island Coal Mine (Hashima Island, Japonsko)

Malý ostrůvek Hashima se na seznam UNESCO dostal teprve nedávno, a to především kvůli podvodním uhelným dolům, které zde vznikly ve druhé polovině 19. století. Ty představují důležitý milník v japonské industrializaci.

Méně známá je temná strana ostrova. Ve 30. letech 20. století, až do konce 2. světové války, sloužil ostrov jako krutý pracovní tábor, kde byli mučeni čínští váleční zajatci a odvedení korejští civilisté a nuceni pracovat v dolech, dokud nepodlehli smrti. Počet obětí tábora v té době zůstává neznámý, ale někteří odhadují, že více než 1300 vězňů hladovělo nebo bylo vyčerpáno.

Národní park Coiba (El Trapiche, Panama)

V Tichém oceánu u pobřeží Panamy leží největší ostrov Střední Ameriky: Coiba. Bujná rezervace, pokrytá tropickým deštným pralesem, sloužila v letech 1914 až 2004 jako vězení, kde v těžkých pracích strádali vrazi, násilníci a političtí vězni diktátorů Omara Torrijose a Manuela Noriegy.

Vzhledem k tomu, že přístup na ostrov byl omezený, zůstala jeho příroda prakticky nedotčena, proto jej Panama v roce 1992 prohlásila za národní park Coiba. Rok poté, co byla věznice Coiba uzavřena, UNESCO prohlásilo park za světové dědictví pro jeho ekologický význam.