Válka na Ukrajině rozpoutala závody v opuštění ruského plynu, ale ke splnění klimatických cílů je zapotřebí mnohem více obnovitelné energie. Letošní trend je příznivý a pokud by měl pokračovat, přechod na „zelenou“ se urychlí.
Od vypuknutí války na začátku tohoto roku pochází přibližně čtvrtina elektřiny v Evropské unii z větru a slunce, zjistila nová zpráva. Jde o rekordní číslo a růst větrné a solární energie ušetřil EU 11 miliard EUR na nákladech na plyn poté, co ruská invaze na Ukrajinu učinila nákup ruského plynu politicky zcela neudržitelným.
Podle nové zprávy vydané Ember Energy Institute a E3G Climate Institute v rámci 27-národního bloku 19 zemí překonalo své vlastní rekordy ve výrobě solární a větrné elektřiny. Polsko, které je historicky silně závislé na uhlí, zaznamenalo největší skok s 48,5% nárůstem solární a větrné výroby. Španělsko také vede skupinu s největším nárůstem, pokud jde o absolutní výrobu elektřiny ze slunce a větru. Ta přidala celých 7,4 TWh, což je 35% nárůst výroby větrné a solární elektřiny. Všechna tato obnovitelná energie navíc pomohla vyrovnat velký 21procentní pokles výroby elektřiny z vodních elektráren v Evropské unii způsobený suchem.
Unie už připravovala plány na přechod na čistší zdroje energie, aby omezila dopady klimatických změn, ale ruská invaze na Ukrajinu je urychlila. Evropská komise tak letos navrhla plán ukončit využívání fosilních paliv z Ruska „dostatečně před rokem 2030“ a ke stejnému datu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v jeho celkovém energetickém mixu na 45 procent.
K dosažení některého z těchto cílů je ještě dlouhá cesta. Zatímco větrná a solární energie vyrobily v období od března do září letošního roku přibližně čtvrtinu energetického mixu EU, plyn stále poskytoval přibližně pětinu elektřiny. Energetická krize donutila některé země přehodnotit své plány jaderné energetiky. Německo, které mělo do konce letošního roku uzavřít několik posledních jaderných elektráren, nyní tvrdí, že elektrárny budou v provozu do poloviny dubna příštího roku.
Zelená agenda je na předním místě evropské agendy. A věci se rychle mění i ve Slovinsku. Otázka nebo správným směrem?! Slovinsko má extrémně špatnou elektrickou síť a investice do modernizace se odhadují na 20 miliard eur. z toho lze usoudit, že ve Slovinsku musíme místo velkých solárních elektráren umožnit 70 procentům domácností, které bydlí ve vlastních budovách, vybavit své domy solárními elektrárnami s akumulací energie. To by znamenalo, že ze sítě odebírají pouze tu energii, kterou si sami nezvládnou vyrobit. Pro 800 000 elektromobilů do roku 2040, které zdvojnásobí současnou potřebu elektřiny, nebude možné dovézt elektřinu do domácností. I když se nám podaří vyrábět elektřinu zeleným způsobem. Řešením jsou tedy mikroelektrárny pro domácnost s akumulační nádrží. Tato metoda je jedinou ve Slovinsku, která umožňuje normální a udržitelný přechod na zelenou energii. Žádné zvláštní investice do infrastruktury. Pro městská centra bude určitě potřeba jiný přístup, ale pro zbytek Slovinska je to proveditelné řešení.
Pro přechod Slovinska proto potřebujeme výhodnější daně na investice firem i jednotlivců do energetické soběstačnosti. A samozřejmě státní záruky a bezúročné půjčky na takové projekty.
Země se také připravují na listopadovou klimatickou konferenci Organizace spojených národů, kde budou analyzovat závazky z Pařížské dohody z roku 2015. Podle zprávy, kterou dnes zveřejnila nevládní organizace World Resources Institute, je svět v současnosti na dobré cestě ke splnění cíle do roku 2030. snížit emise CO2 oteplování planety o 7 procent oproti úrovním roku 2019. Svět musí v tomto desetiletí každoročně snížit své emise o 7,6 procenta, aby splnil cíle Pařížské dohody. To je mnohem více solární a větrné energie i v naší malé zemi!
Převzato z TheVerge
