"Co je to osamělost? Je to jako pocit stát na břehu a pozorovat, jak se mocná obloha spojuje s nekonečným oceánem." - Haruki Murakami
Sedí u okna a zdá se jí, že celá tíha světa padá na její ramena. Zvedne telefon a čte zprávy. Zklamaně to odloží. Nikdo se jí nikdy neptá, jestli je v pořádku. Smutně hledí z okna.
Neustále kontroluje lidi, ale zdá se, že nikoho nenapadne, že by v určitém okamžiku mohla potřebovat pomoc. Zdá se být tak silná, protože je tu vždy pro lidi, když ji potřebují.
Hluboko uvnitř se ale rozpadá a zdá se jí, že si jí nikdo ani nevšímá. Potřebuje pomoc, ale není tu nikdo, kdo by jí ji dal.
Nereaguje tak často na zprávy, které dostává. Zůstává doma. Její život se přesouvá do ústraní, dokud nezbývá než se každý den „plazit“ do práce a zpět. Lidé říkají, že se jim stýská, že ji neviděli věky a že už není tak aktivní online jako dřív, ale nikdo se jí neptá, jestli je v pořádku.
Přemýšlí, co udělala špatně. Diví se, proč o ni nikdo nestojí. Proč lidé, které v minulosti kontrolovala, když je shledala tichými a smutnými, nemohou vidět její bolest?
Každým dnem se cítí osamělejší. Stěny kolem ní se uzavírají.
Myslela si, že její přátelé se o ni starají. Proč ji opustili? V duchu ví, že jim na tom záleží, ale... Je čím dál těžší ho o tom přesvědčit.
Nikdo se jí nikdy neptá, jestli je v pořádku.Její myšlenky jsou čím dál negativnější a ona jim čím dál víc věří. Pomalu se stává skořápkou sebe sama. Záblesk světla na konci tunelu začíná slábnout, když ztrácí naději.
V hloubi duše ví, proč se jí nikdo neptá, jak se má. Ví, proč nikoho nezajímá, jak se má. Není to tak, že by je to nezajímalo, ale protože ji označili za silnou osobnost, předpokládají, že si sama poradí s jakýmikoli problémy, kterým čelí. Zcela přehlížejí, že i „silní“ lidé potřebují pomoc.
Všechny její kontroly u lidí je přesvědčily, že má vše pod kontrolou, že ani ona nemusí někdy potřebovat pomoc. Každý prostě předpokládá, že je to v pořádku. Oni říkají: "Ona, ona už ne." Ona je silná. Všechno zvládne sama. Kdo jiný než ona."
Mezitím dny tmavnou a ona slábne.
Každý občas potřebuje pomoc. Není vždy snadné být lidem k dispozici, když potřebují ruku, aby udrželi hlavu nad vodou. Je to ještě těžší, když se topíte a není tam nikdo, kdo by vám pomohl. Zkontrolujte své přátele, dokonce i ty, o kterých si myslíte, že jsou silní, že vaši pomoc nikdy nebudou potřebovat. Nikdy nevíš, když se nezeptáš, že?
