Většina z nás (zejména ženy) se k pravidelné fyzické aktivitě – ať už je to běh, fitness, jóga, jízda na kole nebo jiný druh sportu – rozhodne kvůli touze mít krásnější tělo a zhubnout. Kromě tohoto vizuálního efektu s sebou pravidelná fyzická aktivita přináší mnoho dalších výhod: zde je 10 z nich, které nemají s hubnutím nic společného.
1. Pravidelná fyzická aktivita snižuje dopad stresu na náš organismus.
I krátká fyzická aktivita způsobí vylučování „pozitivních“ hormonů tak, jak je serotonin, která nám zlepšuje náladu. Zvláště dobrá zpráva pro nás ženy je, že ano sportování zpomaluje stárnutí, způsobené stresem. Americký průzkum z roku 2010 ukázaly, že buňky žen, které byly tři po sobě jdoucí dny ve vysokém stresu, ale cvičily alespoň 45 minut, vykazovaly mnohem méně známek stárnutí než buňky žen, které byly ve stresu a zároveň neaktivní.
2. Sportovní aktivita nás naplňuje energií pro všechny další aktivity.
Při fyzické aktivitě se v našem těle uvolňují hormony, které zvyšují naši energetickou hladinu a naplňují nás pozitivním myšlením. To je zvláště patrné, pokud jsme aktivní ráno – po jsme vždy dobří v „plavání“, všechny ostatní výzvy během dne nám připadají jako malá svačina.
3. Pravidelná fyzická aktivita zvyšuje sebevědomí a zlepšuje sebevědomí.
I krátká fyzická aktivita má silný vliv na naši psychiku, protože začínáme mít pocit, že své tělo více ovládáme a zároveň se cítíme lépe ve své kůži, protože známe své fyzické možnosti. Jsou výsledkem pravidelné fyzické aktivity větší sebevědomí a lepší sebevědomí, které jsou nezbytné pro dosažení úspěchu v jakékoli oblasti života.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: 10 "zdravých" pamlsků, které mohou poškodit vaše zdraví
4. Fyzická aktivita zlepšuje kvalitu našeho spánku.
Pokud budeme pravidelně cvičit, bude náš spánek je mnohem hlubší, a navíc rychleji usneme a už nebudeme mít problémy s nespavostí. Samozřejmě je důležité necvičit těsně před spaním, protože budeme příliš plní energie na to, abychom usnuli.
5. Pravidelné cvičení zlepšuje náš sexuální život.
Nejen pravidelná fyzická aktivita nám dělá dobře více atraktivní a energičtější, což rozhodně pomáhá našemu sexuálnímu životu. Výzkum ukázal, že pravidelné cvičení zvýšená sexuální touha u žen, ale je pro muže, kteří pravidelně „sportují“. méně pravděpodobné, že zažije impotenci.
6. Pravidelná účast ve sportu zlepšuje naši pozornost a koncentraci při studiu a práci.
Němečtí experimentátoři prokázali, že studenti, kteří se věnovali koordinačně složitějším pohybovým aktivitám, jako je tanec, náročnější kondiční cvičení nebo tenis, dopadli v testech mnohem lépe než ti, kteří se věnovali pouze jednoduchým sportům nebo vůbec ne. fyzická aktivita (zejména na čerstvém vzduchu) stimuluje budování mozkových spojení, což vede k lepší koncentraci a větší kognitivní schopnosti.
7. Sportování nám zlepšuje náladu a pomáhá při depresích.
Samotná fyzická aktivita (zvláště pokud sportujeme v dobré společnosti) může být nesmírně zábavná. Výzkumy prokázaly, že i 30minutová procházka spouští v těle chemické procesy, které zvyšují vylučování serotoninu – hormonu štěstí. Navíc se zrychluje fyzická aktivita budování neuronů v mozku a následně se chová jako přírodní antidepresivum u lidí trpících depresemi.
8. Pravidelná fyzická aktivita nastoluje hormonální rovnováhu.
Je to důsledek stresu hormonální nerovnováha, která se projevuje úzkostí, depresí nebo problémy s váhou. Když jsme ve stresu, začne se uvolňovat adrenalin a kortizol, které ve zvýšeném množství zpomalují trávení, vyvolávají falešný pocit hladu a způsobují, že se zbytečně přejídáme. Prostřednictvím fyzické aktivity a meditace zajistíme, aby hladiny hormonů v našem těle byly v rovnováze.
9. Při fyzické aktivitě se naše tělo pročišťuje.
Pocení při fyzické aktivitě je nejlepší způsob zbavuje tělo všech toxinů a je vyčištěn. Bez něj se v těle hromadí toxické látky, které u lidí vedou k tomu, že po dlouhé době bez fyzické aktivity začínají nadměrné pocení při každodenních činnostech.
10. Z dlouhodobého hlediska fyzická aktivita zajišťuje dobré fungování našeho mozku.
V kanadské studii jsou vědci porovnávali kognitivní schopnosti a vzpomínkyn dvě skupiny starších lidí. Skupina těch, kteří se během posledních pěti let nevěnovali žádné fyzické aktivitě, dopadla v testech mnohem hůře než skupina těch, kteří do svého denního režimu zařadili třicetiminutovou procházku.
