To jsou otázky, které má smysl si položit, než se rozhodnete mít dítě po 40 letech!
Dítě obrátí váš svět vzhůru nohama. Proto je důležité, pokud se rozhodnete stát se rodičem kvůli vlastním pocitům nebo vnějším očekáváním. Pokud se rozhodnete, odpovězte na níže uvedené otázky mít dítě po 40 letech.
Rozhodnutí, zda mít nebo nemít děti, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, kterým budete ve svém životě čelit. Realita je taková, že opravdu neexistuje způsob, jak se na rodičovství plně připravit. Bez ohledu na to, kolik je vám let. Mladí rodiče mají více energie, starší mají více zkušeností. Pokud ale uvažujete o dítěti ve 40 letech, je třeba zvážit několik faktorů.
Chcete mít děti po 40 letech?
1. Jaký druh štěstí hledáte?
Existuje chvilkové štěstí, které je plodem věcí, které nám poskytují okamžité uspokojení. Jiný typ štěstí naznačuje pocit naplnění, spokojenosti. Tento typ štěstí zažíváme, když dosáhneme milníku nebo vytvoříme něco, na co jsme hrdí.
Mít děti zvyšuje pocit reflexního štěstí, ale děje se tak na úkor současného štěstí. Nikoho nebaví být celou noc vzhůru nebo brečet v autě. Ale také nic nenahradí hrdost, kterou my rodiče cítíme, když se naše dítě naučí něco nového.
Na upřednostňování jedné formy štěstí před jinou není nic špatného – je to věc osobních preferencí. Jen se ujistěte, že vaše rozhodnutí vstoupit nebo znovu vstoupit do rodičovství je v souladu s vašimi cíli štěstí v této fázi vašeho života.
2. Jaká je vaše úroveň trpělivosti?
Výchova dětí vyžaduje hodně trpělivosti. Je důležité si upřímně položit otázku, zda máte trpělivost vydat se na celoživotní cestu rodičovství. Obavy nejsou zázračně u konce, když dítě dosáhne 18 let.
Každý z nás má jinou úroveň trpělivosti a tato úroveň se mění v různých obdobích života.
3. Jaká je vaše skutečná motivace k touze po dítěti?
Každé důležité rozhodnutí by mělo být přijímáno se zdravou mírou sebereflexe. Před rozhodnutím, jako je dítě, je nutné najít k němu motivy. Obecně platí, že výzkum rozděluje cílené chování do dvou kategorií: vnitřní a vnější cíle.
Vnitřní cíl nebo motivace je něco, co chcete udělat pro sebe, zatímco vnější cíl může být něco, co od vás ostatní očekávají, nebo něco, co byste podle vás měli udělat.