Mléko se řadí mezi základní skupiny potravin v lidské stravě. Obvykle se s ním setkáváme v prvním roce života a většina lidí si ho užívá po celý život. S každodenním používáním mléka a mléčných výrobků ve Slovinsku souvisí i to, že slovinští farmáři zajišťují 130% soběstačnost, což znamená, že mléka je u nás dostatek.
V průběhu generací konzumace mléka se samozřejmě vyvíjely i mýty s ním související. Níže prozradíme 5 nejčastějších mýtů o mléce.
Mýtus 1: Čísla na dně krabice od mléka udávají, kolikrát bylo mléko před plněním převařeno.
Zákazníci jsou často zmateni vysokým číslem vytištěným na spodní straně balení mléka. Mylně se domnívají, že číslo udává, kolikrát bylo mléko převařeno. Totiž čísla na spodní straně obalu označují pouze výrobní linku obalu, ve kterých je mléko baleno, tedy kde při výrobě byl obal potištěn a nijak nesouvisí s obsahem obalu.
Mýtus 2: Těsně před datem spotřeby mění mlékárny mléko na sušené mléko.
Je pravda, že sušené mléko se vyrábí z čerstvého mléka, ale mlékárny většinou mléko suší slouží pouze v případě přebytku mléka, tedy když toho mají víc, než stihnou zpracovat a prodat, protože jedině tak to uchovat. Sušené mléko je výrobek s dlouhou trvanlivostí, takže skvěle slouží jako jeden z výrobků ve státních rezervách a používá se i ve výživě dětí.
Mýtus 3: Permanentní mléko má uměle prodlouženou trvanlivost, a proto je nezdravé.
Permanentní mléko znamená, že výrobce nějaké použil jiný postup zpracování. U stálého mléka jsou teploty při zpracování vyšší, při sterilizaci se do něj vhání pára, což prodlužuje trvanlivost mléka. Tento proces neovlivňuje kvalitu mléka.
Mýtus 4: Před datem spotřeby je mléko vráceno do mlékáren, recyklováno a dále prodáváno.
Za prvé si musíme uvědomit, že tento typ jednání je zákonem zakázán a za druhé je mléko natolik citlivá a choulostivá surovina, že by proces přepracování určitě nepřežilo. Kvalitní mléčné výrobky jako např Alpské mléko nebo Mu jogurty, lze vyrobit pouze z kvalitního mléka. Lublaňské mlékárny kvalita mléka je denně kontrolována v celém mlékárenském řetězci, který začíná u krávy na farmě a končí u spotřebitele doma, přičemž dodržují všechny normy kvality Evropské unie, které jsou předepsány platnou legislativou. Svědčí o tom také četná nejvyšší ocenění za kvalitu výrobků.
Mýtus 5: Mléko obsahuje antibiotika, růstové hormony a pesticidy.
Mléko je považováno za jedno z z nejvíce kontrolovaných potravin. Případný obsah antibiotik nebo růstových hormonů by tak mlékárna odhalila okamžitě a mléko by bylo okamžitě vyřazeno z procesu zpracování. Domnívá se však, že znečištění životního prostředí se může odrazit v mléce. Prozatím se má za to, že slovinský venkov má relativně nízké znečištění a že krávy na slovinských farmách mají kvalitní život. Právě kvůli tomu a kvůli krátké cestě mléka ze slovinských farem ke spotřebiteli se nemusíme bát obsahu pesticidů v mléce.
