Buďme upřímní. Všichni milujeme ten pocit, když z kabelky vytáhneme něco zlatého, lesklého a těžkého s odstínem Diora. Okamžitě máme pocit, jako by se naše životy odehrávaly podle scénáře televizního seriálu Emily a Paris. Ale buďme ještě upřímnější – utratit 40 eur a více za směs cukru a vazelíny je finanční masochismus, který si v roce 2026 sotva budeme moci dovolit (víte, inflace a potřeba martini). Takže jediným řešením je domácí peeling na rty.
Joined1. července 2013
Articles2 452
Janja svými publikacemi informuje o novinkách určených pro naše uživatele.
Matrace je často přehlíženou obětí našeho každodenního života. Tráví s námi každou noc ve všech našich fyzických i emocionálních stavech – od pocení po nachlazení, od snídaně v posteli až po noční maratony Netflixu. Přesto jí věnujeme menší pozornost než pohovce nebo autu. Výsledek? Hromadění prachu, potu, skvrn, nepříjemných pachů a (nebudeme to prozrazovat) i pár bakterií a roztočů.
Přemýšleli jste někdy, proč se cítíte trochu „jiní“? Že se nezajímáte jen o každodenní věci, ale že vás to táhne někam hlouběji – k hledání smyslu, nápadů, vize? Pokud je vaše osudové číslo podle numerologie 11, 22 nebo 33, pak to nemusí být jen náhoda. Jde o tzv. mistrovská čísla – speciální frekvence, které Vesmír údajně rozdává těm, kteří mají v tomto životě o něco náročnější (ale také inspirativnější) úkol. Ano, čtete správně: v tomto životě. Numerologie předpokládá, že jste zde z nějakého důvodu – a že vaše rodné číslo o tom něco vypovídá.
Když se dny zkracují, rána se stávají mlhami a chlad ve vzduchu získává ten charakteristický „zimní říz“, probouzí nás touha po teple – nejen v podobě šály a čaje, ale i na talíři. V takových chvílích si vzpomeneme na pokrmy, které nás nejen zasytí, ale i pohladí po duši. Jedno takové kulinářské objetí pochází přímo z rakouských Alp – Kaiserschmarrn. Ale ne ten z pytlíku nebo z turistické chaty s pochybnými rozinkami. Mluvíme o domácí verzi z trouby, která se svou zlatavě hnědou kůrkou a měkkým vnitřkem promění zimní večery v malé sladké svátky.
Pokud se vám při pomyšlení na čištění trouby třpytí víčka, nejste sami. Je to pochopitelné – zaschlý tuk, připálené zbytky jídla a odolné skvrny obvykle doprovází dusivý zápach kupovaných čisticích prostředků, díky kterému máte pocit, jako byste čistili troubu raketovým palivem. A po každém třetím přejetí houbičkou už máte zadýchaný dech, jako byste právě dokončili trénink. A to za výsledky, které často nejsou nijak zvlášť působivé.
Protože proč chodit do restaurace, když si můžete ikonickou chuť Big Macu připravit přímo doma – a bez tajných ingrediencí nebo klaunů v pozadí.
Pokud máte doma koberec, pak víte – nejde o to, zda, ale kdy se na něm objeví první skvrna. Káva, víno, dětská limonáda nebo „pozdrav“ psa po dlouhé procházce – koberce jsou každodenním místem nehod. A když se to stane, první myšlenkou je často: „Kde je ten drahý čistič, který jsem si jednou koupil a nikdy jsem ho nepoužil?“ Dobrá zpráva – existuje lepší (a výrazně levnější) řešení. Domácí, účinná a osvědčená směs, která dokáže víc než mnoho průmyslových čističů – domácí čistič koberců.
Všichni chceme prádlo, které je nejen čisté, ale také měkké, příjemně voní a, co je stále důležitější, bezpečné pro pokožku a planetu. Většina komerčních aviváží a ubrousků do sušičky však obsahuje chemikálie, které mohou být dráždivé, škodlivé pro životní prostředí a zanechávají po sobě spoustu plastových obalů. Pokud jste někdy přemýšleli, jak udělat svou prádelnu přirozenější, ekologičtější a elegantně jednoduchou, máme pro vás recept tak geniálně jednoduchý, že se o něj budete chtít podělit s každou eko-duší ve vašem životě.
Zažili jste někdy ten úžasný okamžik, kdy za chladného zimního rána stisknete tlačítko stěrače… a nic se neděje? Žádný tanec na tryskáči, žádné občerstvení – jen zmrzlé ticho a ruční škrábání ledu kapesníkem, jako v nějaké špatně zrežírované reklamě na ledový čaj. Je to ironické, vzhledem k tomu, že jste si před týdnem s radostí koupili čistič stěračů za cenu solidního oběda s roztomilým názvem „Alpská svěžest“, který byl – ruku v ruce – čerstvý jako loňský sníh.
Objeví se náhle. Zatímco si čistíte zuby nebo hledáte pantofle pod postelí, kolem vás proletí tvor s více nohama, než dokážete spočítat. Ačkoli stonožky nejsou nebezpečné – nepřenášejí nemoci, nekoušou vám nábytek a obvykle se o vás nezajímají – jejich rychlost, neobvyklý tvar a především skutečnost, že je nikdy nečekáme, nás znepokojují.
Samolepky na skleněných dózách, vázách, svícnech nebo lahvích jsou téměř vždy příslibem zklamání. Když se papír konečně odlepí, zanechá po sobě lepkavou vzpomínku, kterou nelze smýt čistou vodou a která okamžitě zničí vzhled jinak dokonale čistého skla. Takové zbytky jsou magnetem na prach, mastnotu a otisky prstů – a krásný dekorativní kus vypadá najednou zanedbaně.
Bílé ručníky jsou symbolem čistoty, elegance a nadčasového stylu v koupelně. Jsou jako hotelový luxus, který si můžeme dovolit i doma – dokud je nezničí čas a nesprávná údržba. Absorbují vlhkost, přicházejí do kontaktu s pokožkou, se zbytky kosmetiky, líčidel a pracích prostředků a zároveň často schnou v ne zrovna ideálních podmínkách. Důsledek? Změna barvy, nepříjemný zápach, tvrdost materiálu a ztráta té kýžené měkkosti, kvůli které ručníky máme.











