Během svého života jsme se setkali s mnoha typy lidí, kteří pro nás znamenali mnoho věcí. Z některých se vyklubali přátelé na celý život, někteří přišli a odešli, někteří časem projeví své pravé barvy a odejdou – ať už z důvodů, které možná, nebo možná nikdy nepochopíme. Ale někteří vzácní lidé zůstávají a stávají se naším druhým domovem.
S přibývajícím věkem se náš okruh přátel, kterým ukazujeme své pravé já, zmenšuje. Když jde do tuhého, ukážou se skutečné barvy lidí v našich životech. Budou se nás držet, když budeme mít pocit, že nic neznamenáme? Zmizí, protože tam celou dobu byli kvůli nějakému prospěchu.
Těm, kteří jsou vždy někde pro nás, můžeme říkat – doma.
Drahý příteli, pokud ti to dnes, tento týden nebo nedávno nikdo neřekl, jsem vděčný, že jsi to řekl. Děkuji za to, že jsi.
Děkujeme, že jste tam byli. Málokdo se aktivně rozhodne zůstat na naší straně, když nejsme šťastní a bavíme se.
Děkuji, že jsi se mnou v tichu a pro vaše pochopení! Někdy stačí jen poslouchat.
Díky, že jsi zůstal. Zůstal jsem, i když jsem se nechal pohltit bouří. Když do mě narážejí vlny problémů a já se zoufale snažím udržet hlavu nad vodou. Jen se na mě podíváš a nabídneš ruku, abys mě znovu zvedl.
Díky, příteli, za to, že jsi! Foto: Donovan Grabowski/UnsplashDíky, že mě miluješ. Miluješ mě ve dnech, kdy se cítím nehodný, kdy se cítím chycen v návalu emocí, které nedokážu vysvětlit. Bez ohledu na to, jak divně se někdy cítím a chovám se, místo toho, abys odešel, ses rozhodl být mou skálou.
Děkuji, že ve mě věříš, víc, než věřím v sebe. Děkuji za upozornění na iracionálně vysoké standardy, které někdy kladu. Nejsem dokonalý; ve skutečnosti stále pracuji na tom, abych byl tou nejlepší verzí sebe sama.
Děkuji vám, že mě krůček po krůčku popoháníte, abych usiloval o větší výšky, a tiše mě podporujete, dokud nedosáhnu svých cílů.
Děkuji za trpělivost se mnou. Navzdory tomu, že si všimneš mých strachů, úzkosti a bolesti, jsi stále ochotný zůstat na telefonu celé hodiny a poslouchat mě, jak se plácám o tom, kdo ví o čem.
Díky za objetí, veškeré snahy mě utěšit. Děkuji, že jsi vytrval přes slzy, smutek a dny, kdy nevím, co chci.
Jednoduše děkuji za to, že jste. Tlačíš mě, abych dělal víc, víc viděl a víc cítil.
Děkuji, že jsi viděl přes můj zevnějšek a že jsi se rozhodl vidět krásu ve mně navzdory mým slabostem, místo abys na mě shlížel.
Neříkáme ti to dost často, ale děkuji ti, příteli, že jsi součástí mého života.
Děkuji, že jsi můj domov. A doufám, že i já jsem tvůj domov!
