Hudba je úžasná věc. Dokáže nás potěšit, může nás přimět k tanci, ale zároveň nám umožňuje na pár okamžiků uniknout z reálného světa. Hudba ale není „jen“ to. Hudba je vědecky ověřená medicína. Zanechává v našem mozku dojem, který je hlubší než jakákoli jiná lidská zkušenost. Hudba může mimo jiné zlepšit paměť pacientů s demencí a pomoci jim rozvíjet nové vzpomínky. Pojďme se podívat, co dokáže hudba léčit.
Hudba je účinný lék a dokáže vyléčit mnoho věcí. Pojďme se podívat na které.
1. Nízká porodní váha.
Děti, které se narodí předčasně, vyžadují delší pobyt v nemocnici, kde jim pomáhá přibrat na váze a síle. K usnadnění tohoto procesu mnoho nemocnic přehrává hudbu. Skupina kanadských vědců zjistila, že přehrávání hudby předčasně narozeným dětem snižuje jejich bolest a podporuje lepší stravovací návyky, což jim zase pomáhá přibírat na váze. Nemocnice používají hudbu, která napodobuje srdeční tep a lůno matky, aby předčasně narozeným dětem pomohla snadněji usnout. Vědci také tvrdí, že hraní Mozarta výrazně snižuje množství energie, kterou děti spotřebovávají, a tím přibývají na váze.
2. Pokleslé rostliny.
V roce 1973 napsala Dorothy Retallack knihu The Sound of Music and Plants, kde podrobně zkoumá vliv hudby na růst rostlin. Dorothy hrála rockovou hudbu jedné skupině rostlin a klidnou a lehkou hudbu jiné skupině rostlin. Na konci studie byly rostliny z druhé skupiny jednotné velikosti, plné a zelené a dokonce se nakláněly ke zdroji hudby. Rocková hudba „donutila“ rostliny vyrůst do výšky, ale byly povislé, s vybledlými listy a nakláněly se od zdroje hudby.
3. Devastující následky poškození mozku.
Někteří vědci používají hudbu k léčbě poranění mozku, protože stimuluje oblasti mozku, které ovládají pohyb a řeč. Při přehrávání hudby s rytmem pro chůzi a tanec mohou lidé s neurologickým postižením, jako je mrtvice nebo Parkinsonova choroba, znovu získat smysl pro symetrický krok a rovnováhu. Rytmus v hudbě může sloužit jako pomůcka pro mozek, aby podnikl kroky.
Podobně může rytmus a hlasitost zvuku pomoci pacientům zpívat slova, která nemohou vyslovit. Studie nemluvících autistických dětí potvrdila pozitivní vliv muzikoterapie na výslovnost slov. Některé z těchto dětí promluvily svá první slova s pomocí terapie.
4. Ztráta sluchu.
Hudba nemůže vyléčit ztrátu sluchu, ale může jí zabránit. Studie 163 dospělých, z nichž 74 byli hudebníci, testovala sluch účastníků řadou sluchových testů. Muzikanti tak slyšeli lépe než ostatní. Sedmdesátiletý hudebník tak rozuměl řeči v hlučném prostředí lépe než padesátiletý muž, který nehraje hudbu.
5. Poškozené srdce.
Ne, nemluvíme o poškození srdce, které láska přináší. Hovoříme o poškození srdce, ke kterému dochází po infarktu. Hudba může pomoci pacientům zotavujícím se po infarktu nebo operaci srdce snížením krevního tlaku, zpomalením srdeční frekvence a snížením úzkosti. Preventivně můžeme zkusit poslouchat „veselou“ hudbu nebo písničky, díky kterým se budeme cítit lépe. Výzkumy ukazují, že poslech písní, které navozují pocit radosti, vede k lepší cirkulaci a rozšíření cév, což zase podporuje dobré zdraví našich žil.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Víte, proč nám při poslechu určité hudby leze kůže?
6. Špatná sportovní kondice.
Studie z roku 2005 provedená ve Velké Británii zjistila, že poslech hudby během rekreace může zvýšit sportovní výkon až o 20 procent. To je zhruba ekvivalentní podpoře, kterou někteří sportovci nacházejí v nelegálních drogách zvyšujících výkon. Nejlepších výsledků dosáhnete, když během intenzivního tréninku posloucháte hudbu v rychlém tempu a během ochlazování pomalejší skladby.
7. Arogantní teenageři.
Ve studii z roku 2008 chtěl výzkumník Tobias Greitemeyer prozkoumat, jak texty písní ovlivňují postoje a chování teenagerů. Jednu skupinu teenagerů tak vystavil „společensky uvědomělým“ písním, písním s pozitivním poselstvím, jako je Michael Jackson a Heal the World. Druhou skupinu vyzdvihl „neutrálním“ sdělením. Vědci ve studii pak „omylem“ převrhli nádobu s tužkami. Skupina, která poslouchala pozitivní písně, okamžitě přispěchala na pomoc a sebrala pětkrát více tužek než druhá skupina.
8. Negramotnost.
Studie z roku 2009, která porovnávala dvě skupiny dětí druhého stupně s podobnými demografickými údaji, zjistila, že učení hudby zlepšilo čtenářské dovednosti. Jediný zásadní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami byl v tom, že jedna skupina se učila notový zápis, čtení hudby a další dovednosti, zatímco druhá skupina nikoli. Každá skupina byla testována před a po začátku školního roku. Výsledky ukázaly, že ke konci roku se mírně zlepšily čtenářské dovednosti druhé skupiny, zatímco děti s hudebním vzděláním dosáhly výrazně vyšší úrovně gramotnosti, zejména v testech slovní zásoby.
9. Špatný prodej alkoholu.
Studie z roku 1999 prokázala, že hraní německých písní zvýšilo prodej německého vína a hraní francouzských písní zvýšilo prodej francouzského vína. Zákazníci uvedli, že nemají ponětí, jaká hudba se hraje.
10. Vinný snobismus.
Koupili jste si někdy láhev vína s doporučením hudby? No, levní výrobci vína by možná chtěli zvážit tuto taktiku. Skupina vědců tvrdí, že určité druhy hudby zlepšují chuť vína až o 60 procent. Ve studii hodnotili pijáci vína bílé víno jako o 40 procent více osvěžující, když při pití vína poslouchali rychlou a „osvěžující“ hudbu (Nouvelle Vague, Just Can't Get Enough). Chuť červeného vína doprovázely rytmy Carla Orffa a Carmina Burana, proto bylo víno hodnoceno o 60 procent více „silné a těžké“.
