»Britanski Nigerijec ima zagotovo izviren pristop k igranju kitare, kar ga označuje kot novo zvezdo jazz kitare, najrazličnejši vplivi so ga vodili do nečesa novega.«
Saxofonista Lovro Ravbar rozhodně patří k samotné špičce slovinské hudební scény a neomezuje se na přísná stylová pravidla.
Igor Lumpert je slovinský hudebník žijící v New Yorku, který se může pochlubit sametovým zvukem saxofonu. Jeho melodie si budete moci poslechnout 2. listopadu ve 21:00 v Jazz Clubu Ljubljanski grad.
Dramatický herec a slavný imitátor Klemen Slakonja si opět vyzkouší pěveckou dráhu a vy ho budete moci slyšet 19. října od 21:00 v Jazz Clubu Ljubljanski grad.
Kapela Las Cuerdas hraje různé hudební žánry v zábavném latinskoamerickém stylu.
Projekt Nas3 je nastal v Portorožu leta 2006 kot posledica spontanega glasbenega druženja treh nadarjenih glasbenikov, ki so tedaj skupaj študirali na celovškem deželnem konservatoriju za jazz.
Soubor Papir je duhou lidí, kteří se sešli, aby jednoduše vytvořili krásné písně – písně, které budou pro tento svět něco znamenat a budou ho dlouho těšit svými melodiemi a příběhy.
Bubenická jazzová legenda Ratko Divjak silně zapůsobil na hudební scénu ve Slovinsku i v zahraničí. Má za sebou pestrou kariéru, kterou začal v rockové kapele a poté pokračoval v jazzu.
Nový projekt Ratka Zjači a Stefana Bedettiho vznikl vydáním alba Life on Earth. Poslechnout si ho můžete 26. října ve 21:00 v Jazz Clubu Ljubljanski grad.
Tadej Toš se svým kvartetem představí 14 Prešerenových písní.
Vévodové ze sušených švestek jsou pokračováním projektu, který Boštjan Andrejc a Samo Turk zahájili na Koperské hudební škole, kdy s vybranými studenty dali dohromady větší kapelu, která předvedla repertoár z opusu Franka Zappy. 25 let po smrti tohoto nepolapitelného umělce shromáždili novou sestavu, se kterou připravili úderný repertoár z rozsáhlého Zappova díla.
Do Jazz Clubu Lublaňský zámek přijíždí skupina špičkových umělců ze západní Afriky. Všichni pocházejí z výrazně uměleckých rodin či klanů, které mají přední místo v umění, zejména v hudbě a tanci, v africké kulturní historii i v dnešní společnosti. Říká se jim griotové.