Festival slovinského šansonu se letos přesouvá na velkou scénu Lublaňského dramatu.
Kavárna v Drama oživuje téměř zapomenutý rituál socializace beze spěchu, kdy se na chvíli zastaví čas.
21. září se na scéně lublaňské Križanky odehraje premiéra Goethova Fausta. O režii se postaral vynikající Tomaž Pandur a představí se největší jména slovinské scény.
2. října se na scéně SNG Maribor uskuteční premiéra Rossiniho opery Lazebník sevillský, která je publikem považována za jednu z nejoblíbenějších komických oper všech dob.
Novou sezónu Mariborského dramatu zahájí představení podle románu Colma Tóibína Mariin testament (2012), které podle Tomažovy divadelní vize navrhla Livija Pandur a její kolegové. Představení je poctou divadelnímu géniovi Tomaži Pandurovi, který byl až příliš rychle vytržen z našeho světa krutým osudem.
30. září 2016 bude mít v SNG Maribor premiéru opera Don Pasqueale. Komickou operu o milostných vztazích a manželských problémech napsal Gaetano Donizetti na počátku 19. století. Operu režírovala Dora Ruždjak Podolski, orchestr bude řídit Gianluca Martinenghi a v hlavních rolích se představí Giuseppe Esposito a Jaki Jurgec. Vstupenky jsou již v prodeji.
Hra Stari Klovni bude mít premiéru 16. listopadu 2016 na velké scéně SNG Nova Gorica. Drama, jehož autorem je rumunský autor Matei Visnies, a za režii prvního slovinského představení musíme poděkovat režisérovi Jašovi Jamnikovi, v sobě skrývá otázku strachu z nezaměstnanosti a otázku, kdy je člověk příliš starý pro trh práce. zdánlivě komické představení. Vstupenky jsou již k dispozici.
Intriky otce, který neposlouchá svou dceru, střet dvou rivalů z podsvětí a kolísavého strážce veřejného pořádku mezi nimi a konfrontace tří (ne)začarovaných dam - tento lechtivý příběh z prostředí zločinu a prostituce byl prostředkem aby dramatik John Gay nakreslil složitou politickou satiru o korupci anglické společnosti na počátku 18. století. Žebrácká opera, nejhranější dílo té doby, bude poprvé uvedena v SNG Nova Gorica 23. března. Inspirovala také řadu adaptací a remaků, z nichž nejznámější jsou Třígrošová opera Bertolta Brechta a Kurta Weilla (1928) a modernistická hudební adaptace Benjamina Brittena (1948), ale za zmínku stojí i politicky angažované (nehudební) drama českého dramatika Václava Havla (1978) a Opera Wonyosi nigerijského nositele Nobelovy ceny Woly Soyinky (1977).