Umělci po staletí poskytovali západní civilizaci neocenitelná díla, jako je Mona Lisa, Pietà, Dívka s perlovou náušnicí, Noční hlídka a Myslitel. Mistr za mistrem. Od Leonarda da Vinciho po Rembrandta vytvořili tito autoři díla, která inspirovala a pozvedla morálku. Dosáhli toho tím, že požadují nejvyšší standardy dokonalosti a vždy se snaží o nejvyšší kvalitu. Na cestě do 20. století se ale něco stalo. Hluboké, inspirativní a krásné umění bylo nahrazeno novým, jiným a ošklivým. Někteří říkají, že moderní umění je špatné, jiní, že je revoluční. Podívejte se na video a posuďte sami.
umění
Morski odpadki so svetovni problem in resno ogrožajo obalno in morsko okolje po vsem svetu, tudi pri nas. Niso le estetski problem, saj so resna grožnja za ribe, morske ptice, plazilce in sesalce, pa tudi za čolne in obalo, zato so klici po odgovornem ravnanju z odpadki vse glasnejši. Svoj glas za krepitev etičnega odnosa do okolja je pristavila tudi umetnost, ki je bila vedno kanal oziroma sredstvo za reflektiranje, kritiko in ozaveščanje. Washed Ashore, ameriška organizacija, je na problematiko opozorila z gromozanskimi skulpturami, v celoti narejenimi iz morskih odpadkov.
Fotografka Emily Blincoe ve fotosérii Arrangements proměnila každodenní předměty ve sny každého jedince s obsedantně kompulzivní poruchou, když různé předměty minimalisticky aranžovala do správné barevné palety.
Na londýnském Trafalgar Square, místo na čtvrtém soklu, prázdném soklu, na kterém se od roku 1999 konaly dočasné umělecké instalace, byl obří palec nahoru, socha Really Good spojující tři vojenské památníky. Gesto souhlasu je dílem umělce Davida Shrigleyho.
Avstralski ustvarjalec Paul Kaptein skozi osupljive, ročno izklesane lesene skulpture raziskuje pomen sedanjosti kot posledice preteklosti in priložnosti za prihodnost. Njegova dela se tako skozi ekspresijo podob sodobne družbe poigravajo s percepcijo opazovalca, ki ostaja nekje vmes - med realnostjo in fikcijo.
Graffiti je nejčastěji spojováno se špatnými věcmi, protože je používají různé subkultury k vyjádření své vzpoury. To ovšem neznamená, že je neřadíme mezi umělecká díla. Některé graffiti navíc stojí za obdiv.
Obrazy Gustava Klimta, které vytvořil během svého „zlatého věku“ (mezi lety 1899 a 1910), jsou jistě nejslavnějšími obrazy v dějinách umění. Toto je období, které dalo vzniknout obrazům jako Polibek a Portrét Adele Bloch-Bauerové I. Fotografka Inge Prader oživila Gustava Klimta pomocí živých modelů, aby znovu vytvořila jeho mistrovská díla. Výsledky jsou fantastické.
Fotograf Zachary Scott je misel, da otroci dandanes še prehitro odrastejo, razvil v hudomušno serijo fotografij, ki pričara nasmeh na obraz. Tu so malčki, preoblečeni v starčke.
Více než 25 000 barevných papírových květin zdobí 6 metrů vysoké atrium nákupního centra v Omotesando v Tokiu. Vizuálně ohromující scéna je součástí nejnovější instalace francouzské narozené Emmanuelle Moureaux, která toto živé dílo vytvořila v rámci výstavy Nastavení budoucnosti v pohybu.
Umělec Danny Quirk zaujme mimořádně realistickými ilustracemi „bodypaint“, které odhalují vnitřek našich těl. Mimořádně živými malbami ukazuje, co se skrývá pod kůží, která pokrývá naše nohy, ruce, záda i obličej. Pojďme si tedy ověřit, jak byste vypadali bez vašeho největšího orgánu – kůže.
Obrazy některých uměleckých obrazů jsou tak zakořeněny v našem každodenním životě, že je znají i ti, kteří nemají k umění blízko. Tento typ díla byl již nesčetněkrát reprodukován, ale touto recyklací nevznikly klasické repliky, neboť nenavazovaly na doplňky původního autora. Štětce tak nahradila spoušť a plátno zrcadlo. Re-creation byl vytvořen s fotoaparátem a bez digitální 'aplikace'.
Cate Blanchett je tak dobrá filmová herečka, že dokáže měnit postavy jako košile. Dokazuje to i filmová instalace Manifesto, ve které ztvárňuje 13 různých rolí, jejichž prostřednictvím představuje různé umělecké směry.