Cate Blanchett je tak dobrá filmová herečka, že dokáže měnit postavy jako košile. Dokazuje to i filmová instalace Manifesto, ve které ztvárňuje 13 různých rolí, jejichž prostřednictvím představuje různé umělecké směry.
umění
Liu Bolin je čínský umělec, který ovládá techniku malování na tělo. Umí se namalovat tak dobře, že doslova splyne s okolím. Většinou tvoří tak, že si najde vhodné pozadí, vybere barvy a sám se pustí do malování. Už stál před čínskou vlajkou, před vlakem, před různými budovami, před stromy a občas si také sedne nebo lehne na zem. Ve svém posledním projektu však maloval jiná těla a vytvořil z namalovaných těl repliky dvou rozpoznatelných uměleckých obrazů.
Japonský umělec Mattsun z Ósaky zahájil svou cestu v roce 2009 v italské restauraci. Od té doby vytvořil přes 500 různých uměleckých děl z kávových zrn.
Francouzský streetartový umělec Levalet může za to, že ulice Paříže zdobí komická graffiti, která nás nutí k zamyšlení. Velkorysou míru humoru mají i jeho díla, jejichž obsah se váže ke specifičnosti ulice nebo jím prozkoumávaných lokací.
Že trideset let je fotograf Mark Weber v New Yorku na preži za fotografijami, ki hodijo po tanki liniji med ulično fotografijo in voajerizmom.
„Ali a Nino“ je 8 metrů vysoká ocelová socha gruzínské sochařky Tamary Kvesitadza, která se nachází v pobřežním gruzínském městě Batumi. Představuje Ali a Ninu, kteří se každý den na okamžik obejmou a pak se navždy rozejdou, vypráví tragický milostný příběh podle románu „Ali a Nina“ z roku 1937.
Většina umělců chodí pro malířské potřeby do obchodu s výtvarnými potřebami. Joanna Wirażka také, ale tam jen nakupuje výtvarné potřeby a maluje, zatímco svá malířská plátna hledá v lese nebo v parku. Polský umělec maluje na listy. Ale ne na listy papíru, ale listy rostlin, které teď na podzim budou jako listí a tráva. Tím, že je promění v neobyčejné obrazy, Wirażka dbá na to, aby veškerý tento dar přírody nepřišel nazmar.
Kreativci opět dokázali, že umění nezná hranic, protože se skrývá ve všech podobách a projevuje se různými způsoby. Ohromující, ale zároveň bizarní tah vědců rozhodně přinesl své ovoce.
Stephan Brusche je dánský umělec, který si místo plátna vybral banány, proměnil je v umělecká díla a shromáždil je do kolekce Banana Doodles. Nejprve kreslil pouze na slupku, ale ne barvami, neboť využíval chemického procesu oxidace, a aby se požadované tahy nakreslily, urychloval ji přitlačováním na požadovaná místa. Později také využil zakřiveného tvaru a dužiny banánu systematickým a precizním odstraňováním nebo vykrajováním částí slupky. A vznikla skutečná mistrovská díla.
Krása je v očích toho, kdo se dívá. Je proto těžké objektivně posoudit, co je krásné a co ne. Zvláště pokud jde o umění, které nás subjektivně baví. To ale nezastavilo MOBA Museum of Bad Art (Museum of Bad Art), které je prvním muzeem na světě věnovaném špatnému umění. Je ale mylné se domnívat, že jde o sbírku výstřižků nebo dětských kreseb, ale spíše o projekty, které letěly vysoko, ale přistávaly nízko. A motto muzea? "Umění příliš špatné na to, aby bylo ignorováno."
Matt Reilly je bruslař a umělec z Brooklynu, který spojil své vášně naživo v newyorském Mana Contemporary Museum of Modern Art.
Legenda „pouličního umění“ Banksy vytvořil tentokrát v Gaze a svými motivy vyzdobil tamní ruiny. Svým kontroverzním pouličním uměním chtěl upozornit na izraelsko-palestinský konflikt, jehož důsledky jsou přímo děsivé. Podívejte se, jak zatím vypadá Banksyho nejkontroverznější street art…