Pro silnou ženu je láska něco posvátného. Když miluje, miluje naplno, nezná žádný mezistupeň. Láska je pro ni něco opravdu drahého, něco, co nemůže dát každému. Je obětavá a drží se svých zásad. Ale někdy se v lásce ztratí, protože se zcela odevzdá... až do bodu, kdy zapomene na sebe a ztratí sám sebe.
Nečekaně jsi vstoupil do jejího života a ona tě milovala celým svým srdcem. Milovala a milovala, dokud si neuvědomila, že ji bereš jako samozřejmost, že jsi někdo, kdo nechápe, jak ji milovat. Věděla, že musí odejít. Pak se jí zlomilo srdce, roztříštěné na malé kousky, s každým slovem, s každým činem, s poselstvím, s tichem – znovu a znovu.
Když je zlomené srdce silné ženy, první věc, kterou udělá, je být hledala důvody neúspěchu v sobě. Nebude obviňovat toho, kdo ji zlomil. Protože nehází vinu na ostatní, ale přebírá zodpovědnost za své chyby, dělá ji to silnou.
Nejprve se sama sebe zeptá, proč ti věřila a proč nevěřila své intuici. Bude analyzovat, proč se do vás zamilovala a jak mohla minout znamení, která jí říkala, že nejste tím, za koho vás považovala. Že jsi jako ona. Že jsi součástí její duše.
Své city nikomu neukáže, bude v sobě plakat a křičet. Nikdo nebude ani tušit, že se v něm něco děje. Až bude připravena, může začít mluvit o své bolesti s osobou, které nejvíce důvěřuje. Ale asi to neudělá, protože ví, že bude brzy v pořádku. Nebude sdílet svou bolest, protože nevyhledává pozornost ostatních a nepotřebuje falešnou útěchu.
Když se jí zlomí srdce, ví, že nikdo jiný nemůže napravit její srdce – kromě ní ona sama.
Když na vás zapomene, půjde krok za krokem vpřed, protože na všem bude hledat něco pozitivního. I když to pro ni bude těžké, promění bolest v něco smysluplnějšího ve svém životě. Plně chápe, že se nesmí bolesti poddávat, ale musí pokračovat v cestě. Bolest se stane pobídkou k dosažení jejích cílů a sledování její nejhlubší vášně.
Když má silná žena zlomené srdce, hledá v tom životní lekce, ne drama. Až se příště bude milovat, snáze pochopí její potřeby a očekávání. Něco je určitě pravda, silná žena se nikdy nevrátí k člověku, který jí zlomil srdce, protože chápe, že nemůže získat štěstí tam, kde ho ztratila. Těžko si odpustí, že se zklamala, že dala své srdce nesprávnému člověku a uvěřila v iluzi o někom. Místo toho, abychom ho viděli takového, jaký skutečně je.
Bude děsivé ji znovu milovat a hlavně jí věřit. Znovu postaví své zdi kolem sebe. Bude jí trvat dlouho, než přijme fakt, že udělala chybu, a bude moci znovu milovat.
Plně chápe, že se nemůže bát věčně, a ví, že lásku vždy provází nebezpečí, že bude znovu zraněná, zraněná, zlomená, zklamaná. Ví, že se musí spolehnout a věřit si. Odpustí si, pomalu a znovu otevře své srdce jinému člověku, který naplní její život.
Když má silná žena zlomené srdce, nečiní ji to slabou, ale dělá ji to ještě silnější, než si kdy dokázala představit, že by mohla být.
„Srdce má své vlastní důvody, kterým rozum nerozumí. Objevujeme to v tisících věcí." – B. Pascal
