Byla silná, divoká, nezávislá. Nikdy si nemyslela, že by se mohla ztratit kvůli muži. Pak ho potkala.
S každým dnem, který spolu strávili, se jí líbil víc. S každým milým gestem, které pro ni udělal, se do něj zamilovávala víc a víc. Bylo to dokonalé – dokud – nebylo.
Někde cestou na sebe začala zapomínat. Nikdy ji o to nežádal, ale láska ji oslepila.
Začala ho milovat víc než sebe. Začala dávat jeho přání nad své vlastní potřeby. Poddala se slabosti přílišné lásky.
Strach, že ho ztratím, zahnal všechnu lásku, kterou k sobě měla. Přestala dělat věci, které milovala a bavila se, jen aby tu pro něj mohla být.
Přestal se také věnovat jejím potřebám. Převzal její postoj k sobě samé.
Začala si myslet, že je sobecký a nevděčný. Pak ji to trklo: „Nikdo tě nemůže milovat, když nemiluješ sama sebe. Nikdo nemůže uspokojit vaše potřeby, pokud to nedokážete sami.
Vzpomněla si, kdo byla, a hra se změnila. Začala dělat věci, které dělala, než se na něm stala závislou a na tom, jak ho dělat šťastným.
Našla si čas na sebe, na své přátele a koníčky a pro změnu si začala užívat to, co je. Už se nesnažila být ženou, kterou si myslela, že chce být. Vrátila se k sobě.
Vzpomněla si, že se poprvé zamiloval do ženy, která byla. Žena, která ho šíleně přitahovala. Vzpomněla si na ty nádherné romantické věci, které dělal na začátku vztahu.
Získat sebeúctu nebylo snadné, ale když viděla, jak to ovlivnilo jeho a jejich vztah, byla odhodlanější než kdy předtím.
Byla unavená z pocitu, že nic. Potřebovala se vrátit k tomu, kým byla, ale aby se tak stalo, musela si pamatovat, kdo je.
Když se vrátila ke svému původnímu já, on také. Přestala být ženou, která ho neustále potřebovala a dusila ho. Když se vrátila do stavu, v jakém byla předtím, než ho potkala, znovu se do ní zamiloval. Nevyčítala mu to. Nevyčítala mu to.
Zapomněla na sebe kvůli své lásce k němu. Stal se nejdůležitější věcí v jejím životě a ona přestala věřit, že na jejím životě záleží.
Byl to jediné, na čem jí záleželo, a její posedlost byla přesně to, co ho odehnalo. Naštěstí si uvědomila, že ten, kdo s ním byla, není její pravé já.
Byl nadšený, že je zpět, že se stala tím, čím byla.
Hluboce ho milovala, ale slíbila si, že nikdy nedovolí, aby její láska k němu zničila lásku, kterou chovala k sobě.
Viděl, jak si užívá hledání vlastního štěstí, a byl hrdý na to, že je s takovou ženou. To je to, co celou dobu chtěl - být s někým, na koho by mohl být hrdý.
