Lidé, kteří čtou knihy, žijí déle než ti, kteří nečtou

Spisovatel Jiří RR Martin, autor Hry o trůny, jednou řekl: "Čtenář má tisíc životů, než zemře... Muž, který nečte, má jen jeden." Studie řízení Společenské vědy a lékařství to ukázala lidé, kteří čtou knihy, žijí déle jako ti, co nečtou.

Studie, která pokryla 3 635 lidí starších 50 let, ukázal, že ti, kteří četli až tři a půl hodiny týdně, měli 17 procent méně pravděpodobné, že zemře v příštích desítkách let, kdy studie trvala. Jednotlivci, kteří četli ještě jednou, však měli dost 23 procent méně pravděpodobné, že zemřou než ti, kteří za tu dobu ke knize ani nepřičichli.

PŘEČTĚTE SI VÍCE: Les Diners de Gala – extravagantní kuchařka Salvadora Dalího přetištěná po 40 letech

Nakupujeme pravidelným čtením dva roky života, lze pochopit z dvanáctiletého studia. Je to v období studia Zemřelo 33 procent účastníků ze skupiny nečtenářů a pouze 27 procent ze skupiny čtenářů. Pozitivní účinky jsou spojeny konkrétně se čtením knih, nikoli však se čtením novin, časopisů a jiných periodik. Čtení knih totiž přináší více výhod pro myšlenkové procesy, protože s nimi vstupujeme do větší interakce. V případě čtení knih jsou aktivní dva kognitivní procesy, které prodlužují životnost.

První je ano čtení knihy podporuje hluboké čtení, jde o pomalý prohlubující se proces, ke kterému dochází, když si čtenář začne spojovat části materiálu resp s vnějším světem a zpochybňuje přečtené. Tím, že vás budu číst tímto způsobem obohacujeme slovní zásobu, trénujeme logické myšlení, koncentraci a kritické myšlení.

Simultánní čtení pomáhá rozvíjet empatii a podporuje sociální vnímání a povznesení emoční inteligence, což také prodlužuje životnost. Není známo, jakou literaturu pozorovatelé čtou, ale vycházejí výzkum NEA z roku 2009, která zjistila, že čte až 87 procent čtenářů beletrie, vědci došli k závěru, že tomu tak bylo i v případě jejich účastníků.