Vesmírný salát? Tyto druhy zeleniny by jedly i děti. Pocta se ale zatím dostala pouze astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, kteří stanovili nový milník vypěstováním první potravy ve vesmíru (projekt Veggie). Je to nový krok ve výcviku lidí na misi na Mars a nápad, se kterým si pohrávali v mnoha filmech, z nichž nejnovější je Marťan.
NASA
50 let nazaj, 3. junija 1965, je Ed White postal prvi Nasin astronavt, ki je opravil vesoljski sprehod. Trajal je 23 minut. Za Američane je bila misija Gemini 4 nekaj sto kilometrov nad Zemljo velika prelomnica v raziskovanju vesolja, White pa je uspešno preizkusil potisni mehanizem in skafander. In če se vam zdi, da ste pred meseci že brali o praznovanju petdesetletnice prvega vesoljskega sprehoda, vas spomin ne vara. Prvi vesoljski sprehajalec je bil namreč Rus Aleksej Leonov, ki mu je podvig uspel 18. marca istega leta.
Hubbleův vesmírný dalekohled slaví 25 let. Od té doby, co byla před čtvrt stoletím uvedena na oběžnou dráhu Země, značně změnila náš pohled na vesmír. Úctyhodné jubileum, které se bude slavit na 60 místech jen v Evropě, je příležitostí podívat se, čím slavný dalekohled přispěl. Určitě se podílel na mnoha astronomických objevech, včetně pomoci s určením velikosti a stáří vesmíru, a proto původně vznikl.
Je pravda, že do vesmíru jsme poprvé vkročili „až“ v roce 1961, ale procházka historií skafandrů nás vrací až o 80 let zpět. A než se z nich staly oranžovobílé skafandry, připomínající gumáka z Michelinu a elitního vojáka na odzbrojování bomb, měli blíž k potápěčským oblekům. Jinak od 60. let neprošla vesmírná móda razantními změnami, ale technologicky razantně pokročila.
Ledovce tají, moře mizí, města rostou – to ukazují satelitní snímky NASA. Ty nám umožňují podívat se na to, jak lidé mění krajinu po celém světě. Toto jsou fotografie před a po, které dokazují, jak rychle se naše planeta mění.
5. ledna NASA pořídila největší fotografii na světě s ohromnými 1,5 miliardami pixelů (69 536 x 22 230). Je to snímek galaxie Andromeda, nejbližšího souseda naší Mléčné dráhy, pořízený Hubbleovým vesmírným dalekohledem (NASA/ESA).
Čeprav marsikdo misli, daje Mars naša naslednji postaja, saj je v marsikaterem oziru zrcalna slika Zemlje, pa se NASA že nekaj časa poigrava z mislijo življenja na Veneri, ki ji pravijo tudi Zemljin zlobni dvojček. Razvili so namreč koncept, t.i. lebdeče mesto, ki bi zraslo v njeni atmosferi in omogočalo stalno poselitev. Projekt nosi naziv HAVOC.
Druhá polovina minulého století byla zlatým věkem objevování vesmíru, kdy lidé s nadšením sledovali první kroky člověka na Měsíci u svých televizních obrazovek. Nejkrásnější fotografie, které dnes pořídili první průzkumníci při svých návštěvách bezmezných hlubin temného vesmíru, mají nádherný vintage nádech a připomínají polaroidy, které i přes nekonečnost prostoru působí intimně, což je činí přímo kouzelnými.
Ne, to není neslaný vtip. Auto, které za sebou nezanechává oktanové výpary, ale vůni moře (no, alespoň pomyslně). Nelijte do něj benzín ani naftu, ani přímo slanou vodu. I když taková technologie by mohla být schopna zastavit vzestup hladiny moří. Kost k ohlodání, vědci?
Blíží se čas, kdy se můžeme stát skutečnými kapitány Kirkem a Spockem. Z vesmírného střediska NASA přichází koncept lodi s warp pohonem, ‚new-age‘ Enterprise, která přesune meziplanetární lety z filmových pláten do reality a především je výrazně zkrátí.
NASA představila novou generaci skafandrů, skafandrů a Z-2 určených k procházce po Měsíci, Marsu a možná i nějakém dalším mimozemském objektu, kde by mohla přistát kosmická loď.
Satelit Landsat 8, který byl loni vypuštěn do vesmíru, pořizuje neuvěřitelné snímky Země. Jeho význam však sahá mnohem hlouběji než jen přinášet krásné snímky, protože svým sledováním má významný vliv na pochopení přírody a jejích jevů a zároveň má významný vliv na pozitivní vývoj celé řady oborů.