Svět se netočí jen kolem vás a je většinou neutrálním místem, které si každý vykládá, jak uzná za vhodné nebo jak zná a ví.
Někdo se zlobí, když mu déšť zkazí plány. Obloha to udělala schválně, prší, jen aby byl nervózní. Za neposlouchání předpovědi počasí může někdo jiný. Chtěli se mu za něco pomstít. Každý si může za své zraněné city a narušení plánů a on si právem myslí, že se zlobí.
Vše kolem něj existuje pouze ve vztahu k němu samému, k jeho potřebám, plánům a pocitům. Když je všechno v pořádku, svět je dobrý a život je dobrý, ale když není, někdo proti němu něco má.
Toto je jednoduchý příklad, který ilustruje, co psychologie definuje jako připisování účelu, a je známkou nízkého sebevědomí a obranného způsobu myšlení, který nevede k řešení problémů.
Nejste terčem, obvykle vám nikdo nechce ublížit, sabotovat, rozzlobit.
Někdo, kdo se vám líbí, vám nezavolá zpět; možná si myslíš, že mu na tobě nezáleží. Buď že mu není dobře, nebo že chce řešit své problémy a vaše přítomnost by mu nepomohla.
V takových situacích, kdy neexistuje přímá komunikace, co myslíte? Co tě nejvíc uráží? co na tebe působí? Reaguješ z ega? Později se ale ukáže, že jste se mýlili a ve hře je něco úplně jiného.
Toto je situace, která nebyla vytvořena proto, aby vám ublížila, ale aby vás to naučila není to vždy o vás, ať už v negativním nebo pozitivním smyslu.
Častěji než ne, něčí činy a chování vůči vám nemají nic společného s vámi, ale se stavem a pocity dané osoby a jejími problémy (kterým možná nebude chtít čelit).
Když si někdo z vašich blízkých uvědomí, že kvůli jeho chování trpíte, omluví se a prohlásí, že ho ani nenapadlo vám ublížit. Ale oni prostě nemysleli na tvé pocity. Jejich mysl zaměstnávala něco jiného.
A to je naprostá pravda! Může to být trochu bolestivé, protože blízká osoba ani nepomyslela na to, jak se ve vás cítí něco, co dělá nebo nedělá. Řídila se ale svými impulsy a nápady nebo řešila nějaké problémy.
Přijměte to – téměř nikdo o vás nepřemýšlí tak, jak si o sobě myslí a jak se sebou zachází.
Když vám něčím ublíží, ve skutečnosti se vám vůbec nesnaží ublížit, bojují s něčím uvnitř sebe. Když pochybují, nepochybují o vašich schopnostech, ale reagují z té části sebe samých (potlačena), ve které oni sami nebyli schopni udělat něco, co chtěli.
Je mnoho lidí s nedostatkem empatie a porozumění, kteří se ani nebudou snažit myslet a vidět pod povrch, ale pouze promítají na povrch své mysli obraz, který mají.
Naučte se přestat brát všechno osobně. Přehodnoťte situaci, kdy emoční náboj pomine.
Snažte se pochopit, že každý existuje ve své vlastní realitě, má svůj vlastní způsob myšlení a chápání. Snažte se prohloubit své porozumění a rozšířit svůj úhel pohledu.
Když si uvědomíte, že svět se netočí jen kolem vás, máte sílu žít svůj život.
